Praha, matka měst

15. května 2011 v 23:30 | Brigita |  Téma týdne
Ačkoliv v doslovném pojetí je termín "moje město" trochu nesmyslný, ráda bych od tohoto doslovného chápaní na chvíli upustila a lehce nadneseně tedy řekla, že za "své" město považuji Prahu.

V Praze jsem se narodila, v Praze stále žiju, a pokud to bude možné, v Praze bych chtěla zůstat i jako dospělý a pracující člověk. Dost lidí - speciálně z Moravy - na Prahu nadává. Nechápu tuto nevraživost. Co jim proboha tohle město udělalo? Já osobně proti Brnu, Ostravě apod. nic nemám a nejspíš nikdy ani mít nebudu, v Brně jsem byla a moc se mi tam líbilo... ale dost, to jsem odbočila.
Prahu jsem ale nemilovala vždycky. Děda se mně a bráchovi odmala vysmíval, že jsme ti "Pražáci", ti z města, co se na venkově nevyznaj, zpohodlnělí životem v metropoli... v šesti letech jsem to brala docela vážně a v jednu dobu jsem se za svůj pražský původ i styděla. Pak mi ale došlo, že je to blbost, že jednak nemůžu za to, kde jsem se narodila a jednak že Praha je úžasné město a kdo na něj nadává, neví, o co přichází.
Protože Praha je doopravdy krásná. Ať už je to panorama Pražského Hradu, procházka po Václaváku, uličkami Starého Města nebo Vyšehradem, případně kolem Vltavy... nádherný výhled z Vltavských skal, Orloj, Emauzy a spousta dalších věcí... V Praze se nudit člověk rozhodně nebude nudit.
Někdo by mohl namítnout, že tu máme strašlivě znečištěné ovzduší a že se tu špatně dýchá. No nevím. Asi jsem zdegenerovaná, ale mě osobně se naopak špatně dýchá, když přijedu na venkov za babičkou. A navíc, v Praze je dost míst, kde by to člověk ani na tak rušné město netipl. Nedaleko od nás, například, je takový zarostlý kout, který, nemít veprostřed jasně vyšlapanou cestičku, by se dal s klidem splést s místem uprostřed lesů. (Ano, jsem si vědoma svého slabého popsu.)
Ke vzniku Prahy se váže nádherná legenda, kterou jistě všichni dobře znáte: "Město vidím veliké... jehož sláva hvězd se bude dotýkat..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ramy ramy | Web | 16. května 2011 v 0:08 | Reagovat

ja som bola v Prahe len 2x, ale odvtedy ju milujem. Je krásna, zachovalá, historická, jedinečná a cítim sa v nej dobre. A u mna to bolo rovnaké, dedo z dediny kúsok za Bratislavou si z nás Bratislavčanov robil srandu. Dokonca nás prezýval "paštekári" :DD (tak sa hovorí blavakom na záhorí :D), a možno aj vdaka tomu (dedovi, nie tym paštekárom :DD) svoje mesto tak veľmi milujem :)

2 Brigita Brigita | Web | 16. května 2011 v 13:59 | Reagovat

[1]: Asi to má souvislost, to, co jsi říkala s dědou... že když se ti tvé město někdo snaží zošklivit, tak tím víc ho miluješ. :) (A koukám, sám neměl děda co říkat, jestli bydlel(bydlí) kousek za Bratislavou... :D)

3 Mami Mami | Web | 21. května 2011 v 23:04 | Reagovat

Je pravda, že za rodné město nebo obec by se neměl nikdo stydět a lidé by se neměli odsuzovat podle toho, odkud pocházejí.

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 29. května 2011 v 20:49 | Reagovat

Nevím, jestli jsi na to nezapomněla, ale dnes je termín pro odevzdání prací do kreativní soutěže..

5 Jeanne. Jeanne. | Web | 7. června 2011 v 12:12 | Reagovat

Prahu též miluji. I přesto, že jsem byla nucena se z ní odstěhovat, táhne mě to tam stále. Vím jistě, že se tam vrátím, vždyť Praha je tak nádherná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama