Všechno může krvácet

26. dubna 2011 v 20:17 | Brigita |  Téma týdne
Jak říká tehdy zhruba patnáctiletý John Webster ve filmu Shakespeare in Love: 'Blood. That's the only writing.' Neboli, přeloženo do češtiny, jedině o krvi by se mělo psát. John Webster později proslul hlavně díky tragédiím Vévodkyně z Malfi (The Dutchesse of Malfy) a Bílý Ďábel (The White Devil) - hry jsem nečetla, ale podle názvů soudím, že se svého přesvědčení nejspíše nevzdal.


Když už jsme u toho, jak krev ovlivňuje tvorbu, napadá mě hned několik filmů - všechny řady Saw, Texaský masakr motorovou pilou, Pulp Ficiton, Metro. Dále písničky - Blood od My Chemical Romance, The Blood od The Cure. Z knížek si vzpomínám na Labyrint Pavla Renčína - tam není ani tak krev jako taková, spíš jako stín provází celou knihu. Dokonce i jeden koktejl se jmenuje po této červené tekutině - Bloody Mary, Krvavá Mary.

Historky o léčivé, magické, případně zaříkávací moci krvi se s lidstvem táhnou nejspíše už po staletí. V každém druhém receptu na zakázaný lektvar najdete krev. Je to nezbytná nutnost pro mnoho kouzel, krev je daň za jejich úspěšné provedení; a čím se podepisuje smlouva s ďáblem? Vlastní krví. A pročpak asi? Teoreticky to kromě způsobení bolesti nemá přílišný význam (copak by nestačila obyčejná propiska nebo inkoust?), dokud se na to nepodíváme pohledem současné vědy. Krev přeci jednoznačně určuje každého člověka, protože obsahuje DNA. Takže nám z toho vyplývá, že je pravdou, že ďábel je vždycky o krok napřed - smlouvy nechává podepisovat krví už něco kolem tisíce let, zato lidstvo objevilo DNA před nějakými sto padesáti lety. Ale to jsem asi trochu odbočila.

Ke krvi neodmyslitelně patří i příběhy o upírech, stvořeních, která se údajně něčím jiným neživí. Ale ty bych teď s dovolením nechala být. Přestože by si to mnoho lidí nepochybně přálo, žádný z těchto příběhů není doložený, známá jsou pouze některá protiupírská opatření, která mohla vzniknout jenom z pověrčivosti. Osobně upírům zrovna moc nefandím, jaký by sakra mělo smysl žít navěky a ke všemu tak blbým způsobem?

Sama mám s krví poměrně intenzivní zkušenosti. Když jsem byla menší, neminul snad týden, abych neskončila řvoucí na zemi s odřenými koleny a krví valící se někdy proudem, jindy jen skromným pramínkem. V pěti letech, například, jsem hrála s mamkou a bratrem Honzo, vstávej, počítala jsem zrovna třicet slepičích a nevšimla si větve (hráli jsme pod třešní). Málem jsem tehdy přišla o oko a krve bylo samozřejmě všude dost a dost. Nebo v osmi, to jsem zas přeskakovala nějaké křoví, nohy se mi do něj zamotaly a já spadla plnou vahou na poměrně ostrý kámen… a protože to bylo na škole v přírodě, kde jsem se strašně bála jedný ženský, nejdřív jsem to nikomu neřekla a kamarádky mi zkrvavenou nohu otíraly listy… Loni jsem slítla z bruslí, jizvy se mi zatím nezahojily. Zvlášť loket a levé koleno vypadá poměrně děsivě, možná jsem měla jít na šití. Stalo se to cestou na trénink, trenérka mi to tedy ošetřovala a chudák vypadala, že omdlí. Mně kupodivu pohled na vlastní končetiny celé od krve nedělal vůbec nic.

Ač si to možná někteří nechtějí přiznat, krev je prostě všude kolem nás. Proč se říká, že 'finančně vykrvácíme', když peníze nám v žilách rozhodně neproudí a z těla se posypou jen dost těžko? Pokud máte s někým stejné zájmy, možná se od něho dočkáte spokojeného konstatování, že jste holt stejná 'krevní skupina', ačkoliv s hudebním vkusem zřejmě to, jestli jste A+ nebo AB, tak úplně nesouvisí. Někteří lidé prý mají krvavý pohled: znamená to snad, že jim z očí kape krev? O vrazích se tvrdí, že mají krvavé ruce; vztahuje se to i na ty, kteří své oběti utopili. A když si na sebe žena vezme zářivě červené společenské šaty, pravděpodobně je někdo označí za 'krvavě rudé'. (V posledních dvou případech se dá souvislost s opravdovou krví najít nejlépe, uznávám.)

Na závěr snad ještě vysvětlení titulku. Kamarádka měla před rokem a půl tak trochu těžké období a v té době vytvořila jistý nápis, který byl podtržený ne klasicky, ale různě velkými červenými kapkami, z nichž některé jakoby stékaly dolů… A okomentovala to slovy: "Všechno může krvácet." Možná měl její povzdech znamenat něco na způsob, že všechno kolem nás je svým způsobem živé, že krev je vlastně odznak života…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 27. dubna 2011 v 7:45 | Reagovat

DNA před 150 lety?? Tak to teda nevim...jistojistě ho policie začala používat není to tak dávno. 20? 30?
Ale jinak - je u mě zadání soutěže - http://kyllina.blog.cz/1104/1-kolo-kreativni-souteze

2 Brigita Brigita | Web | 27. dubna 2011 v 8:48 | Reagovat

[1]: Těch sto padesát tam je trochu nadsazených. :D trochu jsem to přepískla...

3 Méérs ☮ Méérs ☮ | Web | 28. dubna 2011 v 18:55 | Reagovat

odkazy na krev jsou všude, v mnohé tvorbě, to je fakt a osobně upírům moc nefandim :D .. ale mám ráda sérku SAW to jo :D
a reakce na tvuj konent u mého článku:díky moc :-) ona chvála vždycky potěší.. no, stalo, bylo to vážný a docela dost.. ale už je mu líp :-) díkybohu..

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 12. května 2011 v 15:19 | Reagovat

Ráda bych připomněla, že zítra je termín odevzdání, tak prosím nezapomeň na soutěž ;)

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 14. května 2011 v 8:13 | Reagovat

[4]: Nerada pořád píšu do jednoho článku mimo téma, ale je hodnocení soutěže ;)

6 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. května 2011 v 9:22 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama